Českým lesem
Aktuality Publikace o regionu Fotogalerie Ke stažení Odkazy Kniha návštěv Kontakty


NELESNÍ EKOSYSTÉMY

Vznik a vývoj nelesních ekosystémů je úzce spjat s lidským hospodařením. Na začátku 20. století bylo zemědělsky obhospodařováno téměř vše co se dalo. Avšak absence průmyslových hnojiv, extenzivní způsob hospodaření a velké množství drobných vlastníků půdy vytvaářely podmínky pro druhově velice bohatá společenstva. Řada dnes již velice vzácných rostlinných, ale i živočišných druhů, byla závislá právě na tomto způsobu hospodaření. V současné době je druhová pestrost nelesních společenstev velice ochuzená v důsledku velkoplošného obhospodařování, odvodňování, používání průmyslových hnojiv, intenzivní pasty apod. Podobný dopad má však i absence obhospodařování spojená s enormními spady vzdušného dusíku vedoucí k převládnutí několika málo dominantních druhů jako je kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, ovsík vyvýšený, chrastice rákosovitá, třtina křovištní, svízel přítula, ostřice třeslicovitá a řada dalších. Přesto i v  současné době lze v Českém lese najít řadu lokalit, ketré si stále udržují svoji druhovou pestrost.


Luční společenstva podmáčených stanovišť

Rašeliniště a slatiniště
Na řadě podmáčených luk se bohatě vyvinulo mechové patro včetně různých druhů rašeliníků. Tato luční společenstva bývají druhově značně bohatá. Zpravidla zde najdeme druhy jako suchopýr úzkolistý, vachtu trojlistou, mochnu bahenní, violku bahenní, kozlík dvoudomý, vrbovku bahenní a samozřejmě celou řadu mokřadních ostřic. Velmi cenná společenstva tohoto typu lze nalézt např. v PP Prameniště Kateřinského potoka, PP Milov, PP Louka u Staré Huti nebo PP Racovské rybníčky.

Bezkolencové louky
Na střídavě vlhkých půdách se vyvinula společenstva tzv. bezkolencových luk. Tato společenstva bývají druhově dosti bohatá. Kromě běžnějších druhů jako např. řebříček bertrám nebo čertkus luční, zde můžeme narazit i na některé vzácné druhy jako jsou hořec hořepník, tolije bahenní nebo ostřice blešní. Reprezentativní ukázky najdeme především v některých přírodních památkách (PP Hvožďanská louka).

Pcháčové louky
Asi nejběžnějším typem vlhých luk jsou pcháčové louky. Chrarakteristickými druhy jsou pcháč bahenní, pcháč zelinný, děhel lesní, blatouch bahenní, skřípina lesní, některé druhy ostřic a sítin. Ze vzácnějších druhů zde najdeme např. prstnatec májový nebo kozlík dvoudomý. Na tento typ luk narazíme v Českém lese poměrně často. Podobně jako všechna travní společenstva vyžadují pcháčové louky pravidelné kosení jinak dochází k jejich degradaci, převládne kerblík lesní, pcháč rolní a tužebník jilmový. Rovněž intenzivní pastva vede k jejich rychlé degradaci za vzniku téměř monokulturních porostů skřípiny lesní s  příměsí sítin. Reprezentativní ukázky těchto luk najdeme téměř ve všech nelesních přírodních památkách s vyšší hladinou spodní vody.


Luční společenstva mezofilních stanovišť

Mezofilní ovsíkové louky
– zachovalé mezofilní ovsíkové louky zcela naplňují naši vžitou představu o rozkvetlé louce s charakteristickými druhy jako kopretina bílá, řebříček obecný, kakost luční, zvonek rozkladitý, chrastavec rolní, lomikámen zrnatý, jetel luční a řadou dalších. Nezastupitelné jsou trávy ovsík vyvýšený, ovsíř pýřitý, tomka vonná, lipnice luční, kostřava červená a luční, medyněk vlnatý. Valná většina květnatých luk stratila pestrost v důsledku intenzifikace zemědělství a nadměrnému přísunu dusíku. Přesto lze v Českém lese tu a tam na květnaté louky narazit (např. okolí Černé Řeky a Capartic)

Smilkové louky
– představují podhorský až horský typ na živiny chudých luk, charakteristickým druhem těchto luk je smilka tuhá, která vytváří nápadné hřebenovité trsy. Z dalších charakteristických druhů lze uvést hadí mord nízký, prhu arniku nebo vítod obecný.


Luční společenstva suchých stanovišť

Suché trávníky mělkých půd
Jedná se o luční společenstva vyskytující se na vysýchavých výslunných svazích s mělkými půdami. V minulosti byla tato neúživná stanoviště většinou spásány ovcemi a kozami. Charakteristickými druhy jsou hvozdík kropenatý (tzv. slzičky), pavinec horský, smolnička obecná, bedrník obecný, mateřídouška vejčitá, svízel syřišťový nebo jestřábník chlupáček, z trav psineček obecný, kostřava ovčí.

Širokolisté suché trávníky
Druhově poměrně bohaté trávníky s dominancí válečky prapořité s výskytem řady relativně vzácných druhů: pcháč bezlodyžný, jehlice plazivá, krvavec menší, prvosenka jarní nebo devaterník velkokvětý. S těmito typy vegetace se setkáme na několika málo místech v podhůří Českého lesa (Štítary, PP Hvožďanská louka)

Pastviny
Na extenzivně přepásaných mezofilních i sušších loukách vznikla společenstva pastvin. Jedná se o spíše krátkostébelné travní porosty s charaktristickým druhovým složením: psineček obecný, poháňka hřebenitá, pampeliška podzimní, různé druhy jitrocelů, černohlávek obecný, jetel luční i plazivý). Příliš intenzivní pastva skotu vede ke vzniku druhově velmi chudých travních porostů s dominancí několika málo druhů jako je jílek vytvalý, pampeliška lékařská, jitrocel větší nebo jetele). Bohužel druhově bohaté, rozkvetlé pastviny jsou spíše vzácností.(např. Pleš).

Zarůstající luční lada
Druhově bohaté kvetoucí luční porosty jsou podmíněny extenzivním způsobem hospodaření. V dnešní době však převládají dva extrémy intenzivní způsob hospodaření na velkých plochách a na druhé straně uplná absence hospodaření na méně dostupných pozemcích (chudší stanoviště, nerovný terén, podmáčené lokality). Výsledkem je rapidní pokles druhové bohatosti našich luk. Na neobhodařovaných pozemcích poměrně rychle převládnou vitálnější druhy, které úpně vytlačí ty konkurenčně méně schopné. Na rozsáhlých neobhosodařovaných nelesních enklávách pak převládají druhy jako tužebník jilmový, chrastice rákosovitá, třtina křovištní, ostřice třeslicovitá nebo kopřiva dvoudomá. Ukázky takových biotopů najdeme na řadě míst zejména v  příhraničních oblastech Českého lesa.

<< zpět
Kalendář akcí
TIP na výlet